Od založení prvních křesťanských klášterů ve 4. století mají zahrady pro jeptišky a mnichy obrovský význam: jako užitkové zahrady, jež poskytují vlastní zásoby potravin a léčivých rostlin, ale také jako místa rozjímání, kde se člověk cítí být Bohu obzvlášť blízko. Jak se změnily funkce a vzhled zahrad v průběhu staletí, lze názorně vidět v Dolním Rakousku a na jižní Moravě jak v historických zahradách klášterů, tak také v nových zahradních projektech s náboženským pozadím.

Ticho a inspirace ve středověku
Jak dokonale v rovnováze je ve středověkých klášterních zahradách zastoupeno praktické využiti a křesťanská symbolika, je krásně vidět třeba v zahradě s léčivými bylinkami kláštera Geras, která je založena podle plánů klášterní ideální zahrady švýcarského kláštera St. Gallen z 9. století. Zahrada „Walahfrid-Strabo-Garten“ v klášteře Melk našla rovněž inspiraci ve středověku a je koncipována ve smyslu veršované básně „Hortulus“ z roku 827, v níž opat Walahrid Strabo představuje 22 druhů okrasných rostlin, léčivých bylin a zeleniny. Také v jiných zahradách byly kmotrem osobnosti z klášterního života: například svatá Hildegarda z Bingenu, podle jejíhož učení vznikly bylinkové zahrady v klášteře Zwettl a u Sonnentor Čejkovice. Bylinková zahrada ve Valticích zase navazuje na zahrady s léčivými bylinami řádu Milosrdných bratří, kteří vycházeli z odkazu sv. Jana z Boha.

Pompa a luxus v baroku
V období baroka sloužily jako inspirace pro klášterní zahrady světské vzory, jež byly s pestře kvetoucími ozdobnými záhony, umělecky zastřiženými keříky a stromky, dekorativními fontánami, romantickými arkádami a rafinovaně založenými labyrinty koncipovány stále nákladněji. V Dolním Rakousku je možné vidět barokní zahradní umění například v klášteře Melk (slavný je barokní zahradní pavilon) a v klášteře Zwettl (kde byly renovovány oranžerie a novobarokní prelátská zahrada).
 

Kreativita v současnosti
Již první klášterní zahrady nebyly jen pouhými užitkovými zahradami, ale jako místo klidu a inspirace byly ovlivněny křesťankou symbolikou. Moderní uspořádání zahrad s náboženskou tématikou se opět vrací k této meditativní funkci a zabývá se duchovními otázkami. Velkolepým příkladem je „Zahrada náboženství“ (Garten der Religionen) v klášteře Altenburg, v které jsou znázorněny vzájemné vztahy pěti velkých světových náboženství – křesťanství, židovství, islám, buddhismus a hinduismus. Teologií byly rovněž inspirovány biblické zahrady v Garten Tulln a v Museumsdorf Niedersulz, jež se věnují tématu „Rostliny bible“ a postavení rostlin v historické zahradní kultuře.