Zahrada, v níž vládne příroda
Nemáte v seznamu žádné zahrady. Vyberte si v našem katalogu.
Nemáte vybrané žádné akce. Podívejte se na náš kalendář akcí.
Jedlé i okrasné rostliny ze vzdálených koutů země k zahradě patřily v minulosti i dnes. Vděčíme za to šlechtě, která vždy toužila po exoticky vypadajících a chutnajících plodinách. Ty měly ozdobit okázalé slavnostní tabule a oslnit urozené návštěvy. Aby citlivé rostliny v zimě nedošly k úhoně, vznikaly pro ně skleníky a oranžerie, které se svou krásou vyrovnaly honosným palácům.
Skloubení krásy, užitku i technické inovace
Navštívit skleník s palmami, banánovníky či pravěkými cykasy znamená vstoupit do jiného světa. Někdy připomíná spíš tropickou džungli, jindy na nás dýchne atmosféra z příběhů Hercula Poirota a čajů o páté. Zatímco dnes jsou cizokrajné rostliny běžně dostupné, v minulosti jejich vlastnictví patřilo mezi výsady těch nejbohatších. Mezi šlechtou byly od 16. století mimořádně oblíbené zejména citrusy – „zlatá jablka“, které dle antické legendy Herkules lstí získal z přísně střežené zahrady Hesperidek. Právě pro ně byly stavěny půvabné oranžerie. Když později s rozvojem dopravy přestalo hrozit, že se citrony a pomeranče po cestě na stůl zkazí, ustoupily ve sklenících ozdobným palmám, orchidejím a kapradinám, které se sbíraly podobně jako umění, porcelán nebo známky.
Vytvořit rostlinám prostředí, ve kterém by nestrádaly, byl technický oříšek. Při stavbě skleníku museli stavitelé řešit, jak za skleněnými tabulkami udržet vhodné klima, mnohdy velmi odlišné od toho venku. Věřte, že v dobách bez elektřiny to nebylo nic snadného. Topilo se v kamnech a využívalo rozvádění horké vody, vzduchu či jiných důmyslných systémů, které byly později nahrazeny modernější technikou. pro připomenutí umu našich předků jsou však mnohde zachovány dodnes. Příkladem jsou oranžerie zámku Hof, které v roce 2002 prošly rekonstrukcí.
Japonské krásky kvetoucí v zimě i dinosauři rostlinné říše
Sestrou čajovníku je nazývána původem japonská kamélie, která své jméno získala na počest botanika Georga Josepha Kamela, narozeného v Brně v roce 1661. Je unikátní dobou kvetení, která v rostlinné říši není příliš obvyklá, kvete totiž v únoru. V tom období je možné navštívit výstavu mnoha jejích druhů na zámku v Lysicích. Ve zdejším skleníku si můžete prohlédnout také historický zahradní nábytek, terakotové nádoby nebo historické nářadí. Posuvná střecha zdejší fíkovny je technickým unikátem. Také v Rájci nad Svitavou jsou kamélie k vidění i zakoupení.
Největší leknín světa – viktorii královskou – objevil jiný český rodák Tadeáš Haenke. Dnes je možné ji vidět společně s řadou dalších jedlých i nejedlých exotických rostlin například v Botanické zahradě Masarykovy univerzity v Brně.
Lednický skleník je jednou z nejpozoruhodnějších staveb svého druhu vůbec. Jeho nejvzácnějším exponátem je 300 let starý píchoš Altensteinův Encephalartos altensteinii, který je pravděpodobně nejcennější skleníkovou rostlinou v ČR. Jako příslušník třídy cykasů má dlouhověkost v genech – tyto rostliny patří mezi nejstarší živé organismy na světě. Ne nadarmo se jim říká živoucí fosilie nebo dinosauři rostlinné říše.
V období adventu se každoročně v oranžeriích kláštera ve Zwettlu pořádá výstava perníkových chaloupek, která láká děti i mlsné dospělé. Je tak důkazem, že svět oranžerií a zimních zahrad neztrácí na lákavosti, i když venku příroda spí a záhony a pěstěné trávníky přikryje sněhová peřina.
Zahrada, v níž vládne příroda
Lichtenštejnové – šlechtický rod střední Evropy
Dobrodružství v zahradě: když děti rozkvetou!
Umění v zahradě
Voda v zahradě – ozdoba i geniální technické dílo
Skleníky a oranžerie: Exotický ráj na dosah
Místa klidu a inspirace
Rarity v ovocné a zeleninové zahradě
Přírodní lékárna v zahradě
Příběh zahrady
Bylinky: požitek a užitek ze zahrady
Kde se daří vínu, tam se daří člověku
58 zahrad